Šokující výpověď – Německo otevírá otázky, které v Česku zatím nezaznívají
Zatímco v České republice stále převládá oficiální výklad, že pandemie covidu byla předchozími dvěma vládami zvládnuta úspěšně, že mRNA vakcíny jsou bezpečné a jejich plošné nasazení bylo správné, v zahraničí se tento pohled začíná zpochybňovat a objevují se snahy o jeho systematické přezkoumání. V sousedním Německu se během března odehrály dvě události, na které bych zde rád upozornil. (Parlamentní listy)
|
Žonglování s hlasy, penězi a kulkami – prezident Putin zvažuje riziko, že v září prohraje volby do státní dumy s opozicí
Žádný prezident při smyslech by se dobrovolně nevydal do voleb, v nichž by čelil inflaci, válečným obětem, recesi a naději na investice pouze ze strany svých rivalů a nepřátel – a to vše najednou. Nemluvím o Donaldu Trumpovi 3. listopadu, v den voleb do Kongresu. Mluvím o Vladimíru Putinovi 20. září, v den voleb do Státní dumy. Riziko pro Putina spočívá v tom, že pokud se nezapočítá manipulace s hlasy a podvody, bude mandát voličů pro Komunistickou stranu (KPRF) větší než pro vládnoucí stranu Jednotné Rusko, a to v poměru asi 35 % ku 30 %; a že počet poslanců Dumy zastupujících opoziční strany dohromady dosáhne většiny ze 450 křesel. To by znamenalo, že Jednotné Rusko by se poprvé ocitlo v menšině a Putin by byl stejně slabý jako v roce 2000, kdy Komunistická strana (KPRF) obsadila 113 křesel. V nejnovějším průzkumu například podpora Jednotného Ruska klesla na 30,6 %, zatímco Strana nových lidí dosáhla 11 % a dále stoupá. Průzkumy vždy podhodnocují počet voličů Komunistické strany; ti totiž průzkumníkům nedůvěřují. Na druhou stranu, v nejnovějším průzkumu o důvěře v pět nejvýznamnějších národních politiků se lídr Komunistické strany Gennadij Zjuganov umístil na čtvrtém místě s 30 %, za bývalým prezidentem Dmitrijem Medveděvem (37 %), premiérem Michailem Mišustinem (57 %) a prezidentem Putinem (77 %). |
Válku proti Íránu nelze vysvětlit pouze materiálními zájmy
Ruský myslitel Alexandr Dugin to v rámci židovské tradice interpretuje jako obrácení archetypu Mesiáše Ben Josefa, trpícího mesiáše, který se obětuje, na Ben Davida, triumfálního mesiáše, jenž na zemi ustaví Boží království. Mnoho evangelických křesťanů, kteří podporují Izrael a modlí se za Trumpa, sdílí tento příběh. Ti, kteří se ztotožňují s dispensacionalistickou teologií konce časů, věří, že na místě, kde stojí mešita Al-Aksá, musí být postaven Třetí chrám, aby se naplnilo proroctví. Tato událost je považována za nezbytný předchůdce návratu Ježíše. Je těžké popřít vliv této víry na válku, když skupina evangelických pastorů vedená Paulou White-Cainovou, poradkyní Bílého domu pro náboženské záležitosti, a dalšími členy Úřadu pro víru se modlila za to, aby Trump a USA v této válce uspěli. Pete Hegseth, samozvaný ministr války, se rovněž výslovně vyjádřil o náboženské povaze této války a americká armáda ji označila za „součást Božího plánu“. Někteří z těchto křesťanských nacionalistů také hájí „teorii velkého nahrazení“, která tvrdí, že globalističtí aktéři záměrně oslabují kulturní a politický status bílého obyvatelstva prostřednictvím změn v demografii a imigrační politice. Tuto a další války vnímají jako způsob, jak znovu nastolit západní – bílou – nadvládu. |