Toto prohlášení UNCPGA zatím v ČR zveřejnila jen Naše pravda a to 12. března 2026. Škoda, že česká vláda neadoptuje ani tento velmi opatrný tón, který však přesto jasně konstatuje, že USA a Izrael porušily mezinárodní právo i Chartu OSN.
Strach jsem ztratil teprve ve vězení, kde jsem přestal vidět rozdíl mezi vězni politickými a nepolitickými a kde jsem zažil při své desetidenní hladovce v litoměřické věznici pocit téměř absolutní svobody. Teprve tam jsem zažil kompletní ztrátu strachu a závislosti dokonce i na tom vězeňském žrádle.
Proč nejsou na všech veřejných budovách íránské vlajky, proč nezasedají všechny krizové štáby na eurounijních a vládních úrovních a neřeší, jak se co nejlépe vymezit proti agresorům? A jak se zachováme, až nás náš spojenec požádá, abychom se připojili do nějaké nové "koalice ochotných"?
Před zveřejněním Dmitrijevova plánu agenturou Bloomberg došlo k ostré reakci na Putinovy ústupky vůči USA ze strany strategických spojenců Ruska, tedy Číny, Indie a Íránu.
Poté, co jsme po Listopadu 1989 několik let žili v představě, že máme nezávislou justici, nás způsob práce státních zástupců a rozhodování obecných soudů a některá rozhodnutí Ústavního soudu stále více přesvědčují o tom, že máme opět justici třídní, jen s opačným znaménkem.
Evropa pod vedením hula-hula subjektů v Bruselu se dostala do pozice nikoliv jen bezmocného, ale i totálně vysmívaného a stupidního objektu. Nikdy od doby kamenné nebyli pitomci v tak silné pozici a nikdy předtím nebyla Evropa tak mocensky ponížena, BlackRockem počínaje a Trumpem konče.
Žijeme ještě střet levice a pravice, nebo už jen opakujeme ideologické války, které přestaly vysvětlovat svět? Text o zradě elit, lidské touze po jistotě, o relikviích starých sporů a o době, kdy se nové ideje nerodí z přesvědčení, ale z nutnosti.
Někde a nějak je třeba zapálit nosný stupeň politické rakety, která způsobí, že v dnešním močálu pravicových zlodějen a lží začne nepředstíraná a nejspíš levicová politická debata o tom, kdo jsme a kam směřujeme. Pak je jasné, že ideologický střet pravice a levice se dá znovu do pohybu.
Kompletní galerie memů od stvoření webu najdete ZDE. Starší podcasty najdete na Youtube ZDE a na Telegramu ZDE.
Požár ve velké odsolovací stanici v Kuvajtu Satelitní data NASA údajně zaznamenala aktivní požár v elektrárně a odsolovací stanici Doha West, která je největším kombinovaným zařízením na výrobu elektřiny a vody v zemi. Snímky ukazují stopy po hoření a kouř v centrální části, přičemž tepelné signály sahají až k pobřežním zásobním nádržím. Zařízení produkuje 2 400 MW elektřiny a přibližně 110 milionů galonů vody denně, což představuje asi 38,5 % produkce odsolování v Kuvajtu. Vzhledem k tomu, že přibližně 90 % pitné vody v Kuvajtu pochází z odsolování, jakékoli vážné poškození by mohlo rychle ohrozit zásobování země vodou.
PS. Před týdnem poprvé sionisté napadli odsolovací zařízení v oblasti Íránu, kde není jiný zdroj pitné vody. Kuvajt je hlavní spojenec USA po SAE. Útok na odsolovací zařízení v Izraeli bude finále, až po zničení průmyslu.
Německý chemický gigant BASF má dost sankcí a evropských předpisů, a tak místo v Německu vybudoval v Číně komplex o velikosti poloviny města, kde bude moci odebírat ruský plyn.
Ruský tanker „Anatoly Kolodkin“ prolomil blokádu Kuby Dne 30. 3. vplul do teritoriálních vod Kuby a v současné době směřuje k ropnému terminálu v Matanzas. Na palubě má 730 000 barelů ropy Urals, kterou naložil v přístavu Primorsk na začátku března. Trump bezprostředně po této zprávě prohlásil, že „mu to nevadí a není proti dodávkám ropy na Kubu z jiných zemí“.
PS. Před týdnem byla ještě blokáda, ale mezitím nastal debakl v Íránu podporovaného Ruskem.
Prostě splňte volební sliby Na volební sliby se rádo zapomíná a v mírových časech, kdy všechno setrvačně funguje, bývá jejich plnění spíše příjemným překvapením než samozřejmostí. Jenže teď je s mírovými časy konec. Svět hoří a určitě ho nebudou hasit žháři, váleční štváči, co se svolávají na protivládní demonstrace... (Rádio Universum)
Jacques Baud: Umění války - Jak Západ přivedl Ukrajinu k pohromě Kniha geopolitického analytika a bývalého zpravodajce Jacquesa Bauda přináší podrobnou strategickou a vojensko-politickou analýzu války na Ukrajině se zvláštním důrazem na rok 2023, kdy se po neúspěšné letní protiofenzívě podle autora konflikt pro Ukrajinu fakticky uzavřel jako strategická porážka. Baud neusiluje o morální hodnocení stran, ale o vysvětlení jejich jednání, cílů a omezení. Sleduje vývoj konfliktu od roku 2014, rozebírá roli Ukrajiny v americké strategii oslabování Ruska i selhání diplomatických řešení.